Přípravy k převzetí politické moci v Českých Budějovicích před květnem 1945

Miloslav Pecha

PŘÍPRAVY K PŘEVZETÍ POLITICKÉ MOCI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘED KVĚTNEM 1945 VE SVĚTLE VZPOMÍNEK GENERÁLA FRANTIŠKA VÁVRY

S blížícím se koncem světové Války se dostával stále více do popředí problém převzetí politické moci a zajištění plynulého chodu výroby a zásobování v poválečné době. I v Českých Budějovicích se dověděli někteří politicky zainteresovaní občané o poselství prezidenta dr. E. Beneše z 3. února 1944, v němž vyzýval lid doma ke zřizování národních Výborů./1 Generál František Vávra vzpomínal na tuto dobu třicet let po válce: ,,Rozhodl jsem se proto zúčastnit se na přípravách revolučního národního výboru v Českých Budějovicích, odkud pak budu mít možnost zasahovat vojensky do celého jihočeského kraje. Pro počátek za nejdůležitější činnost jsem považoval navázat styk s odbojovou skupinou protektorátní policie. K tomu došlo již koncem října 1944 nebo počátkem listopadu 1944“ O toto spojení se podle slov generála Vávry zasloužili zejména poručíci Havrda, Procházka a Pešek za spoluúčasti MUDr. Bartáka a MUDr. Koláře. K navazování spolupráce docházelo přímo v kancelářích policie, kdese konalo i za účasti tehdy plukovníka Vávry několik schůzek./2 Podle některých nacistických dokumentů však k prvnímu pokusu o vytvoření ilegálního národního výboru v Českých Budějovicích došlo již před zářím 1944. Mezi zatčenými iniciátory byl oficiál ČMD L. Studnička, okresní soudce JUDr. F. Zimmermann, ing. B. Bernard, dr. K. Tungl a kapitulní vikář českobudějovické diecése J. Cais, kteří měli spojení s okresním úřadem, policejním ředitelstvím, poštou i s ilegální komunistickou skupinou a některými dalšími místy. Vyšetřování několika desítek zatčených legálních pracovníků bylo ukončeno v prosinci 1944 a 37 osob pak stanulo před nacistickým soudem./3
V prvních jarních měsících roku 1945 existovalo v Českých Budějovicích již několik kolektivů zaměřených na vytvoření národního výboru (NV). Pravděpodobně v polovině dubna 1945 vznikl tzv. Votrubův NV, jehož strukturu tvořili sociální de demokraté S. Nový, Freiwillig, J. Ponec, lidovci R. Tesař, A. Jurásek a JUC. Svoboda, národní socialisté F. Hubáček, K. Hanzal a V. Piloušek, který ve své vzpomínce uvádí, že se nejprve scházel s jednotlivci ve svém bytě, porada národních socialistů proběhla i v okresní nemocenské pojišťovně Na Sadech. Postupně spolupráci nabídli i další členové této strany. Redaktor Ducha svobody St. Votruba oznámil asi 14 dní před 5. květnem spolehlivému policejnímu poručíkovi V. Peškovi ustavení NV s tím, aby jej ochránil před případným prozrazením gestapu. Tzv. Votrubův NV se však jako celek neprosadil, ale někteří jeho členové se dostali do definitivního Krajového NV./4
Také někteří ředitelé podniků spolu s velkoobchodníkem L. Hájíčkem, vrchním komisařem politické správy ing. K. Fontánem i okresním hejtmanem JUDr. S. Marešem se připravovali k převzetí moci ve městě. Jejich snahy však byly neúspěšné./5
Podle vzpomínek některých komunistů se za účelem vytvoření NV scházeli v bytě K. Šerého v Široké ulici J . Greiner, Jan a Ludvík Šerých, F. Schweighofer, L. Švácha i jiní. Ve Skuherského ulici se scházeli O. Nouza, F. Novotný, K. Augustin, H. Augustinová, J. Přibyl, M. Jeanová, R. Šerý a V. Hnilička. Postupně docházelo k jejich vzájemnému propojování. Centrem příprav se pak stalo Suché Vrbné, kde se aktivisté různé politické příslušnosti i nestraníci soustřeďovali kolem F. Liebla, který byl po celou dobu formování NV ve styku s MUDr. R. Burešem, který tehdy žil v Pištíně.
Z těchto jednotlivých skupin usilujících o vytvoření NV se zejména V Piloušek, J. Greiner, F. Liebl, B. Růžička, MUDr. F. Barták, ředitel Jihočeských elektráren R. Čejka, poručík J. Průša, F. Schweighofer a V. Kučera scházeli s MUDr. R. Burešem, rezignovaným předsedou NV.6/
V otázce konstituování NV je prakticky nepostižitelná iniciativa jednotlivých aktérů, neboť’ vzpomínky jako převážně jediný pramen našeho poznání jsou navíc ve svých výrocích rozporné a často jde o glorifikaci činnosti pisatelů. Nelze tedy s určitostí ani uvést, kdo dal podnět ke Spojení Skupiny MUDr. R. Bureše – tzv. Burešova NV a některých dalších aktivistů s vojenskou skupinou plk. F. Vávry, a zda k tomu došlo v polovině března či později v roce 1945.
Generál Vávra o přípravách na utvoření NV v Českých Budějovicích ve své vzpomínce uvedl: ,, Jako první navázal por. Havrda styk se zástupcem komunistů Boh. Růžičkou ze Suchého Vrbna, kterého si por. Havrda pozval do své kanceláře na berní správě, kde ujednal schůzku s dalšími komunisty, kteří přepravovali ustavení ilegálního revolučního NV se zástupci naší vojenské skupiny. K této schůzce došlo v pískárnách u Mladého. Za vojenskou skupinu jsem přišel sám s poručíky Procházkou a Havrdou, komunisty zastupoval Frant. Liebl a Boh. Růžička. V těchto pískárnách došlo pak k několika dalším schůzkám. Když jsme zjistili, že v Čes. Budějovicích existuje několik ilegálních NV rozhodli jsme se, že se uskuteční schůzka se zástupci těchto skupin, abychom zjistili o jaké lidi jde… Schůzka se uskutečnila v kotelně Fürstova domu v Divadelní ulici (ve Fürthově domě na rohu dnešní ulice dr. Stejskala a Široké ulice – pozn. M. P.). Umožnil ji topič V. Kučera. Na schůzku se dostavili Ad. Kärner Z okresního úřadu, V. Piloušek a redaktor St. Votruba, dále předseda jakéhosi výboru učitel Trávníček. Jednání jsem vedl já spolu s Fr. Lieblem a B. Růžičkou. Z přítomných jsme přijali jen některé, mezi nimi zástupce nár. socialistů V. Pilouška, většinu však jsme zamítli proto, že ve skutečností nikoho nepředstavovali.“/7 Generál Vávra dále vzpomíná: „Někdy koncem dubna 1945 došlo v tiskárně Grafo k větší závěrečné schůzi, kde už měl být definitivně ustaven celý revoluční NV. Vojenskou složku jsem v tomto výboru reprezentoval jen já sám, za komunistickou stranu byli do výboru přijati MUDr. Rud. Bureš jako předseda výboru a další komunisté, Jan Greiner; Fr. Liebl, Boh. Růžička, za nár. socialisty V. Piloušek, za lidovou stranu Tesař a někteří další i ředitel Jihočeských elektráren Čejka. V průběhu schůze v Grafu, kterou střežila naše policie, se dostavil do zasedání policejní poručík Pešek a oznámil, že gestapo zjistilo, že ve městě existuje ilegální NV a že po něm pátrá. Schůze, která splnila svůj úkol, byla proto ukončena a my se nenápadně rozešli… Poslední tajnou schůzku měl nově ustavený NV dne 5. května 1945 v Suchém Vrbném v bytě komunisty Boh. Růžičky. Během schůze dozvěděli jsme se z rozhlasu, že v Praze již propuklo povstání a v Českých Budějovicích začínají lidé vyvěšovat státní vlajky. Proto jsme urychleně poslali do Pištína pro MUDr. R. Bureše, který byl předurčen jako předseda výboru. Po jeho příjezdu nasedl jsem do jeho auta a odjeli jsme na protektorátní policii, která měla tehdy svá kasárna v hluchoněmém ústavu (budova na Mariánském náměstí – pozn. M. P.). Tato nás pak doprovázela Krajinskou třídou k obsazení městské radnice… Ačkoliv jsem byl členem revolučního NV v Čes. Budějovicích, myslím, že ani jednou jsem se nezúčastnil nějakého zasedání. Svůj úkol jsem hledal na docela jiném poli, tj., co nejdříve vybudovat vlastní armádu…“ Generál Vávra se již nezmiňuje o tom, že se před slavnostním odchodem (členů Krajového NV, jak se původně nazýval Revoluční NV – pozn. M. P.) na radnici sešli v restauraci Bílá růže na Pražské ulici, kde došlo k představování a imatrikulaci předem pozvaných členů NV. Všem, i dalším novým pozvaným, 33 účastníkům různého politického zaměření a rozličných profesí, byly rozdány prozatímní legitimace, kulaté odznaky Stráže obrany národa a dány poslední pokyny. Seřazeni a ozdobeni karafiáty a národními vlaječkami, se pak odebrali v průvodu pod státní vlajkou na českobudějovickou radnici…/8

1) Šverma, J.: Za socialistickou vlast. ln: Vybrané Spisy. Svoboda Praha 1949, S. 348-361. Ve svém článku O národních Výborech V osvobozené vlasti, otištěném V Československých listech, vydaných 1. září 1944 v Moskvě a pak přetištěném v ilegálním Rudém právu, se Šverma odvolává na uvedené Benešovo poselství. Srov. Klimeš, J.: Příspěvek k historii komunistického odboje v okrese České Budějovice v letech 1938-1945. České Budějovice 1948. Pedagogická fakulta. Diplomová práce, strojopis (dále Klimeš, Příspěvek), s. 77-78, a jinde. Dne 4. prosince 1944 byl pak vydán ústavní dekret č. 18 o národních Výborech a Prozatímním národním shromáždění. Viz Neubauer, Z.: Kontinuita a revoluce. Právní praxe 1946, s.168n. Srov. Maršálek, P.: Protektorát Čechy a Morava. Státoprávní a politické aspekty nacistického okupačního režimu v českých zemích 1939-1945. Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum 2002, s. 184, a jinde.

2) Cit. Vzpomínky Františka Vávry, gen. v. v. po 30 letech, na převratové události v květnu 1945 v Českých Budějovicích. Ze sbírky dokumentů, které autor získal od p. Věry Benešové, vnučky generála Vávry, bytem České Budějovice, Alešova 9 (dále Vávra, Vzpomínky).

3) Český odboj na sklonku války ve Světle nacistických dokumentů. Sborník dokumentů I. a II. Praha 1970. S0kA České Budějovice. Pozůstalost Karla Veselého. Výpověď Jana Wittnera Z r. 1946.

4) Naše svoboda č. 18, 30. dubna 1946, s. 2. Piloušek, V: Vzpomínka na činnost revolučního národního výboru v Českých Budějovicích. In: Výběr, 1975, č. 2 (dále jen Piloušek, Vzpomínka), s. 84-86. Pecha, M. – Vondra, V: K některým otázkám z posledních měsíců nacistické okupace na Českobudějovicku. In: JSH, 1990/LIX/3 (dále Pecha, Vondra, K některým otázkám), s. 128-129.

5) Opelková, J.: Revoluční dny v květnu 1945 v Českých Budějovicích. České Budějovice 1967.Pedagogická fakulta. Diplomová práce, Strojopis. Též Piloušek, Vzpomínka, s. 84-87 a nepublikované vzpomínky Richarda Šerého z r. 1988.

6) Pecha, M. – Šmíd, S. – Vondra, V.: Protifašistický odboj na Českobudějovicku 1938-1945. České Budějovice 1986 (dále Pecha, Šmíd, Vondra: Protifašistický odboj), s. 157n. Srov. Pecha, Vondra, K některým otázkám, s. 129.

7) Cit. Vávra, Vzpomínky. Srov. Pecha, Šmíd, Vondra, Protifašistický odboj, s. 161 a Pecha, Vondra, K některým otázkám, s. 129.

8.) Cit Vávra, Vzpomínky. Klimeš, Příspěvek s. 83-84. V. Piloušek, Vzpomínka. Srov. Pecha, Vondra, K některým otázkám, s. 129. a pozn. 7, Pecha, Šmíd, Vondra, Protifašistický odboj, s.165. O tvoření národního výboru v Č. Budějovicích a jeho činnosti je zevrubně pojednáno v práci Pecha, M. – Vondra, V.: Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození 1939-1945. České Budějovice 1. vyd. 2004, 2. 2006.

Zveřejněno se souhlasem autora.

Příspěvek byl publikován v rubrice Novinky, České Budějovice, Články se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.