Pěkně hustý předvolební gulášek…

Poslední dekády byly v našem vltavotýnském dolíčku našlapány událostmi. Místní hasiči si připomenuli svého druha, dlouholetého předsedu Jana Maška na memoriálu, který nese jeho jméno. Veteráni, jako tradičně, se sešli v Předčicích, aby se nejen pobavili a zazpívali české písničky, které se jaksi vytrácejí z  „našich“ médií. Velkou událostí byla, za asistence stovek občanů místních i těch z daleka, instalace zvonů na městskou věž místního kostela. Ten samý den večer si udělali bardi divadelního souboru legraci z poměrů, které zde vládnou. Začaly se pořádat různé dětské dny, které měly upoutat spíše rodiče než děti. Byly zde i jarmarky, které měly splnit rovněž to druhé, než to o čem obyčejně jsou.

Plakátovací plochy se zaplnily předvolebními materiály, ze kterých se na občany dívají s úsměvem nebo s vážnou tváří ti, kteří usilují o vedení města. Hesla lákají voliče k přetahované o moc. Je zajímavé, jak jedna zavedená strana se nazývá „novou“ (přitom má ty samé stanovy), a slibuje, že dokáže to, co nebylo dosaženo. A ti co to nedokázali, se objevují zase v jiných stranách, snad proto, aby to zase nedokázali. Jsou i názory silové, které se týkají pořádku a bezpečí. Další, že budou spolupracovat se spolky, přitom v minulosti o nich ani moc nevěděli, že udělají vše možné a nemožné jen pro místní podnikatele a živnostníky, bez ohledu na veřejnou soutěž. Také že vylepší a vybudují to či ono za dotace všeobjímající Evropské unie, asi za přispění různých svých známých a kamarádíčků, jako by se nejednalo o nešvar zvaný klientelismus (česky jánabráchismus).

Některé seznamy kandidátů jsou zaplněny osobami, od kterých sem tam něco potřebujeme, to proto, že mají taková povolání, tak proč toho nevyužít. Jedni píší o tom, že jsou těžké váhy, druzí, že s nimi to jde lépe a další, že vše dělají s rozumem, nebo po vzoru roku 1968 „MY jsme VY a VY jste MY.“ Jedni mluví o demokracii a svobodě, ale jen proto, že to mají v názvu rodné strany a přitom zásadně odmítají návrhy těch druhých a také proto, že si neuvědomují, že jejich svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého.

A tak se v tom človíčku vyznej.

Je řada věcí zde ve městě ke zlepšení a ani k tomu nejsou třeba peníze. Tak například stačí jen respekt k běžným normám a hned bude čistěji a klidněji a hned se budou lidé vracet do svých příbytků s dobrým pocitem občana. A o ten dobrý pocit nás všech přece jde. Tak co kdybychom si to vzali, vážení občané, za své. Stačí jen tak málo – chtít.

Ing. Eduard Frýba, Týn nad Vltavou

Příspěvek byl publikován v rubrice Týn nad Vltavou, Volby, Články. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.